Proč předpokládáme, že jiní myslí stejný způsob, jakým děláme
Tendence nadhodnocovat, kolik ostatních lidí s námi souhlasí, je známá mezi sociálními psychology jako falešný konsensus. Tento druh kognitivních předsudků vede lidi k domněnce, že jejich vlastní hodnoty a myšlenky jsou "normální" a že většina lidí sdílí tytéž názory.
Řekněme, že Jimův informační kanál Facebook je plný příběhů obhajujících určitou politickou pozici.
I když je tento krmivo vyčíslený Jimem, aby zahrnoval lidi, o kterých ví, a je ovlivněn algoritmem založeným na chování Jima, může přeceňovat, kolik lidí souhlasí s tímto postojem.
Proč se vyskytuje falešný konsenzus?
Jednou z možných příčin falešného konsenzuálního efektu je to, co je známo jako heuristická dostupnost . Když se snažíme odhadnout, jak časté nebo pravděpodobné je něco, máme tendenci podívat se na příklady, které nám nejvíce připomínají.
Pokud se pokoušíte zjistit, zda sdílí vaše názory s ostatními lidmi, budete pravděpodobně přemýšlet o těch, kteří jsou nejvíce podobní vám, jako je vaše rodina a přátelé, a je velmi pravděpodobné, že s vámi sdílejí mnoho věcí.
Výzkumníci navrhli, že existují tři hlavní důvody, proč se vyskytuje falešný konsensus:
Naše rodina a přátelé jsou s námi častěji podobní a sdílejí mnoho stejných názorů a chování.
Věřit tomu, že jiní lidé myslí a jednají stejným způsobem jako my, může být prospěšné pro naše sebevědomí . Abychom se cítili dobře o sobě, jsme motivováni k tomu, abychom si mysleli, že jiní lidé jsou stejně jako my.
Jsme nejvíce obeznámeni s naším postojem a přesvědčením. Vzhledem k tomu, že tyto myšlenky jsou vždy v čele naší mysli, s větší pravděpodobností zjistíme, kdy mají jiní lidé podobné postoje.
Faktory, které ovlivňují tento efekt
Falešný konsenzusový efekt má tendenci být v určitých situacích silnější. Pokud vezmeme v úvahu něco opravdu důležitého, nebo se cítíme jistý z našeho pohledu, míra falešného konsensu má tendenci být silnější; že s největší pravděpodobností předpokládáme, že s námi bude více lidí souhlasit.
Pokud jste velmi znepokojeni životním prostředím, pravděpodobně budete pravděpodobně více přeceňovat počet lidí, kteří jsou také velmi znepokojeni otázkami životního prostředí.
Účinek je také silnější v případech, kdy jsme si velmi jisti, že naše přesvědčení, názory nebo myšlenky jsou správné. Pokud jste naprosto 100% přesvědčeni, že přijetím určitého zákona snížíte míru zločinu ve své komunitě, máte větší pravděpodobnost, že se domníváte, že většina ostatních voličů ve vašem městě také podpoří přijetí zákona.
Konečně, je mnohem pravděpodobnější, že zažijeme falešný konsenzus v případech, kdy hrají významnou roli situační faktory. Například si představte, že půjdete vidět film, ale myslíte si, že film je strašný, protože speciální efekty jsou tak špatné. Vzhledem k tomu, že předpokládáte, že všichni ostatní, kteří se dívají na film, sdílejí stejný zážitek a vytvářejí stejné názory, můžete se mýlit, že i ostatní diváci budou sdílet vaše přesvědčení, že film je strašný.
Výzkum
Falešný konsenzus byl poprvé jmenován a popsán na konci sedmdesátých let výzkumným pracovníkem Lee Rossem a jeho kolegy.
V jednom experimentu měli vědci účastníky studia, kteří si přečetli situaci, ve které nastane konflikt, a také dva různé způsoby, jak reagovat na konflikt.
Účastníci byli pak požádáni, aby uvedli, která z možností, kterou si zvolí, budou odhadovat, jakou možnost by si ostatní lidé pravděpodobně zvolili, a popsat typ lidí, kteří si zvolí každou z těchto možností.
Výzkumníci zjistili, že bez ohledu na to, kterou z možností si účastníci zvolili, měli také tendenci věřit, že většina lidí by také tuto možnost zvolila. Výzkumníci také zjistili, že lidé mají tendenci dávat extrémnější popis charakteristik lidí, kteří by si zvolili alternativní možnosti.
Zdroje:
> Pennington, DC (2000). Sociální poznávání. Londýn : Routledge.
> Taylor, J. "Kognitivní bias vs. společný smysl". Psychologie Dnes v červenci 2011