Ve studijním procesu známém jako klasická kondicionace je nepodmíněný stimul (UCS) ten, který bezpodmínečně, přirozeně a automaticky vyvolává reakci. Když například ucítíte jednu z vašich oblíbených jídel, můžete okamžitě cítit hlad. V tomto příkladu je zápach potravy nepodmíněným podnětem.
V klasickém experimentu Ivana Pavlova s psy byl zápach potravy nepodmíněným podnětem.
Psi ve svém experimentu by cítili potravu a pak přirozeně začali slinovat v odezvě. Tato reakce nevyžaduje žádné učení, jednoduše se to děje automaticky.
Další příklady nepodmíněného podnětu zahrnují:
- Peří, které vám leskne nos, způsobuje kýchání. Peří, které vám leskne nos, je nepodmíněným podnětem.
- Řezání cibule dělá oči vodou. Cibule je nepodmíněný stimul.
- Pyl z trávy a květin způsobuje kýchání. Pyl je nepodmíněný podnět.
V každém z těchto příkladů nepodmíněný podnět přirozeně vyvolává nepodmíněnou odezvu nebo reflex. Nemusíte se naučit reagovat na nepodmíněný podnět.
Úloha neutrálního stimulace
Pro účely klasické kondice nebo učení nemůžete mít bezpodmínečný stimul bez neutrálního podnětu. Neutrální podnět zpočátku nevyvolává žádnou konkrétní reakci, ale pokud je používán společně s nepodmíněným podnětem, může účinně stimulovat učení.
Dobrým příkladem neutrálního podnětu je zvuk nebo píseň.
Jak časování ovlivňuje získávání nebo učení se chování
Kolik času uplyne mezi představením původně neutrálního podnětu a nepodmíněného podnětu je jedním z nejdůležitějších faktorů toho, zda se učení skutečně objeví.
Načasování toho, jak je prezentováno neutrální podnět a nepodmíněný podnět, je to, co ovlivňuje to, zda se vytvoří či nesmí vytvořit asociace, což je princip, který je znám jako hypotéza o shodě.
Například ve slavném experimentu Ivana Pavlova byl tón zvonu zpočátku neutrálním podnětem, zatímco vůně jídla byla nepodmíněným podnětem. Představení tónu v blízkosti představení vůně jídla vede k silnějšímu spojení. Zvonění zvonku, neutrální stimul, dlouho před nepodmíněným podnětem vede k mnohem slabšímu nebo dokonce neexistujícímu spojení.
Různé typy kondicionování mohou používat různé časování nebo pořadí mezi neutrálním podnětem a UCS.
- Při současném kondicionování je neutrální stimul prezentován v přesném čase jako nepodmíněný stimul. Tento typ kondicionování vede k slabému učení.
- Při zpětné kondicionaci je nejprve podán nepodmíněný stimul a neutrální stimul je prezentován později. Tento typ úpravy také vede k slabému učení.
- V kondicionování stop je neutrální stimul prezentován krátce a pak zastaven, pak je prezentován nepodmíněný podnět. Tento typ kondicionování přináší dobré výsledky.
- Při zpožděném kondicionování je neutrální podnět prezentován a pokračuje, zatímco se nabízí nepodmíněný stimul. Tento typ kondicionéru vytváří nejlepší výsledky.
Zdroj:
Nicholas, L. Úvod do psychologie. Kapské Město: Juta a společnost; 2008.