Autonomie vs. hanba a pochybnost: Psychosociální fáze 2

Naučte se stát se soběstačný

Autonomie versus hanba a pochybnosti je druhou etapou Erik Eriksonových fází psychosociálního vývoje . Tato fáze se objevuje ve věku od 18 měsíců do 2 let nebo 3 let. Podle Eriksona se děti v této fázi zaměřují na rozvoj většího sebeovládání.

Podívejme se podrobněji na některé z hlavních událostí této psychosociální fáze vývoje.

Přehled autonómie versus hanba a pochybnost

Tato druhá fáze psychosociálního rozvoje spočívá v:

Autonomie versus Škoda a pochybnost se staví na předcházející etapě

Eriksonova teorie psychosociálního rozvoje popisuje řadu osmi etap, které se odehrávají po celý život. První fáze vývoje, důvěra versus nedůvěra má za cíl rozvíjet pocit důvěry ve svět. Další etapa, autonomie versus hanba a pochybnosti, staví na dřívějším stupni a položí základy budoucích etap.

Co se stane během této fáze

Pokud jste rodiče, nebo jste se někdy setkali s dítětem ve věku od 18 měsíců do 3 let, pak jste pravděpodobně byli svědky mnoha charakteristických znaků autonomie versus hanba a pochybnost.

Právě v tomto okamžiku začínají malé děti projevovat větší potřebu nezávislosti a kontroly nad sebou a kolem světa.

Získání pocitu osobní kontroly nad světem je důležité v této fázi vývoje. Trénink toalety hraje důležitou roli; učení ovládání tělních funkcí vede k pocitu kontroly a pocitu nezávislosti.

Úspěšná výcvik na nočníky může pomoci dětem v této fázi vývoje získat větší pocit autonomie. Ti, kteří se naučí používat toaletu, se cítí sebevědomí.

Problémy s nočním tréninkem mohou děti zanechat pocit pochybnosti o svých schopnostech a mohou dokonce vést k pocitu hanby.

Dalšími důležitými událostmi jsou získání větší kontroly nad výběrem jídel, předvolbami hraček a výběrem oblečení.

Děti v tomto věku jsou stále více nezávislé a chtějí získat větší kontrolu nad tím, co dělají a jak to dělají. Děti v této fázi vývoje často cítí potřebu dělat věci nezávisle, jako je vybírání toho, co budou nosit každý den, oblečení a rozhodování o tom, co budou jíst. Zatímco to může často být frustrující pro rodiče a pečovatele, je to důležitá součást rozvíjet pocit sebeovládání a osobní autonomie.

Děti, které úspěšně dokončily tuto fázi, se cítí bezpečné a sebejisté, zatímco ti, kteří nemají, mají pocit nedostatečnosti a sebepochyby.

> Zdroje:

> Erikson, EH. Dětství a společnost. 2. vyd. New York: Norton; 1963.

Erikson, EH. Identita: mládí a krize. New York: Norton; 1968.